Jakou hračku dítěti vyrobit doma, aby ho opravdu bavila?

Nejvíc dítě baví hračka, která navazuje na jeho současnou hru: kdo vaří v písku, ocení krabicovou kuchyňku, kdo všechno sype, dostane radost z lahve s rýží. Na řemeslné dokonalosti tolik nezáleží. Rozhoduje, zda je hračka bezpečná pro daný věk a zda s ní jde dělat víc než jednu věc. Následující postup vás provede od nápadu po chvíli, kdy hračku po čase opravíte nebo vyřadíte.

Nejdřív pozorujte, co dítě dělá

Týden si všímejte, k čemu se vrací. Batole přendává předměty z místa na místo, tříleté dítě napodobuje dospělé, předškolák staví a vymýšlí příběhy. Hračka, která na tuhle činnost naváže, vydrží v oblibě déle než hezký výrobek podle návodu, který dítě nezajímá.

Vyberte materiál podle věku

U dětí do tří let je hlavní pravidlo žádné malé díly. Cokoli, co projde roličkou od toaletního papíru, může dítě spolknout nebo vdechnout. Knoflíky, korálky, oči na plyšácích a víčka proto přišívejte pevně, nebo je nahraďte výšivkou.

Dřevo brušte do hladka a natírejte jen nátěrem určeným pro dětské hračky, případně nechte přírodní. Látky před šitím vyperte. Karton je skvělý na velké stavby, ale do pusy nepatří, takže na hračky pro nejmenší se hodí méně.

Věk	Nápad	Na co dát pozor
do 1 roku	látková kniha, chrastítko z pevné lahvičky	pevně zajištěná víčka, bez šňůrek
1–3 roky	senzorické lahve, krabice s otvory na vhazování	víčko přilepené, žádné drobné díly
3–6 let	krabicová kuchyňka, loutky z ponožek, dřevěné kostky	hladké hrany, stabilní konstrukce

Připravte si místo a nářadí

Pracujte tam, kde dítě nemůže sáhnout na tavnou pistoli, nůž nebo vrtačku. Řezání a lepení horkým lepidlem udělejte sami, když dítě spí nebo si hraje jinde. Do společné práce nechte jen kroky bez rizika.

Krátký seznam toho, co doma obvykle stačí:

• ostré nůžky a řezák na karton,
• silná oboustranná páska a disperzní lepidlo,
• jehla, pevná nit a zbytky látek,
• brusný papír a vodou ředitelné barvy.

Vyrobte základ, detaily nechte na dítěti

Postavte kostru: vyřízněte dvířka kuchyňky, sešijte tělo loutky, nasypte rýži do lahve a víčko přilepte. Pak dítě zapojte. Může malovat, nalepovat samolepky, vybírat barvu látky nebo pojmenovat loutku. Hračka, na které se podílelo, pro něj má větší cenu a raději se k ní vrací.

Nesnažte se o hotový dojem. Nedokončená krabice, kterou dítě postupně dozdobí, ho zaměstná na několik odpolední.

Vyzkoušejte hračku spolu

První hraní buďte u toho. Uvidíte, kde je hrana, která škrábe, víčko, které jde přece jen povolit, nebo dvířka, která se lámou. Teď je ten správný čas je opravit, ne až po prvním úrazu.

Některé hračky dítě nadchnou jinak, než jste čekali. Kuchyňka se změní na garáž, loutka na zvířátko. Nechte ho, je to známka, že hračka funguje.

Kontrolujte, jak hračka stárne

Domácí výrobky se opotřebují rychleji než tovární. Jednou za pár týdnů projděte švy, lepené spoje a víčka. Plyšáka s rozpáraným švem, ze kterého leze výplň, hned zašijte, lahev s prasklinou rovnou vyřaďte. U dřevěných kostek hledejte odštípnuté rohy a třísky, stačí je znovu přebrousit. Karton, který zvlhl nebo zplesnivěl, patří do tříděného odpadu, ne do dětského pokoje.

Můj tip: Doporučila bych začít krabicí s otvory různých tvarů a sadou předmětů, které do nich jdou vhazovat. Výroba zabere jeden večer, hračka se dá upravovat podle toho, jak dítě roste, a když ji zničí, nová stojí jen další krabici od bot.

Zdroje

• Česká obchodní inspekce
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček