Jak vybrat dětské boty pro první krůčky a kdy jsou opravdu potřeba?

Jak vybrat dětské boty pro první krůčky? Doma nejsou potřeba vůbec, venku hledejte lehkou, ohebnou botu s širokou špičkou, pevným opatkem a rezervou kolem jednoho centimetru. Dítě, které se učí chodit, nejlépe vnímá podlahu bosou nohou nebo v protiskluzových ponožkách. Boty přijdou na řadu, až začne chodit venku. Postupně projdeme základy, měření i detaily výběru.

Kdy boty opravdu potřeba jsou

V domácím prostředí je pro vývoj nohy nejlepší chůze naboso nebo v ponožkách s protiskluzovou podrážkou. Chodidlo se učí vnímat povrch a posiluje svaly. Boty uvnitř nejsou nutné, pokud není podlaha studená.

Venku boty chrání před chladem, nečistotami a poraněním. Pořizují se, když dítě začne chodit mimo byt. Do té doby stačí měkké botičky či zimní overal s nohavičkami.

Dřív, než dítě chodí samo, žádné pevné boty nepotřebuje. Nosit je předčasně nepodpoří chůzi. Neplatí, že pevná bota narovná nohu.

Jak změřit dětskou nohu

Měřte nohu odpoledne, kdy je největší. Dítě by mělo stát, ne sedět, a vyrovnaně zatížit obě nohy. Postavte ho na papír, obkreslete chodidlo a změřte vzdálenost od paty po nejdelší prst. Měřte obě nohy, mohou se lišit.

K naměřené délce přičtěte rezervu, zhruba dvanáct milimetrů, někdy až patnáct. Nohy dětí rostou rychle, a proto potřebují prostor. Příliš velká bota ale vadí při chůzi.

Měření opakujte každé dva až tři měsíce. Často se nechá změřit v obchodě s odborným poradenstvím nebo u pediatra. Dítě nemusí své pohodlí říct, proto kontrolujte vy.

Podrážka a ohebnost

Podrážka by měla být tenká, ohebná a protiskluzová. Dítě potřebuje cítit povrch. Zkuste botu ohnout v místě, kde se ohýbá noha, a rukou ji zkroutit. Musí se ohýbat v přední třetině.

Tuhá a těžká bota brání přirozenému odvíjení chodidla. Dítě se víc unaví a zakopává. Naopak příliš měkká bez opory v opatku nemusí stačit.

Zkontrolujte hmotnost. Dětská bota má být lehká. Dávejte pozor na to, aby byla lehká i podrážka, nejen svršek.

Špička, opatek a zapínání

Špička má být široká, aby se prsty mohly rozevřít a pohnout. Zkontrolujte, zda se prsty vejdou volně. Úzká špička deformuje prsty. Dítě vám nemusí říct, že tlačí.

Opatek, tedy zadní část, by měl pevně držet patu. Zabrání se tak sklouznutí. Vnitřní výstelka nesmí tlačit ani se krabatit.

Zapínání na suchý zip nebo tkaničky umožňuje přizpůsobení šířce nohy. Boty s vyšším svrškem drží kotník, ale nejsou nutné. Zvolte takové, které si lze snadno obout.

Materiál a vnitřek

Svršek by měl být prodyšný, třeba z měkké kůže nebo textilu. Dětská noha se potí a vlhkost podporuje otlaky. Plastové materiály drží teplo.

Stélka má být rovná a bez zvýšení. Dětské nohy mají fyziologicky plochý oblouk a to není vada. Zvýšené vložky jen na doporučení lékaře.

Boty střídejte a nechte vyschnout. Starší sourozenci ale boty předávat nemusí, protože se přizpůsobí noze původního majitele.

Kdy se poradit s lékařem

Pokud dítě po delší době nechodí, kulhá, našlapuje nepřirozeně nebo si stěžuje na bolest nohou, navštivte pediatra. Ten případně doporučí ortopeda. Hodnotit chůzi umí odborník.

Ploché nohy u batolat jsou běžné a obvykle se upravují s věkem. Nevyžadují speciální boty bez doporučení. Pokud vás něco znepokojuje, ptejte se.

Při nákupu nespoléhejte na reklamní slogany o korekci. Odborný názor má pediatr nebo ortoped. Nemá cenu platit za slib, který nic nezlepší.

Zdroje

• Česká pediatrická společnost ČLS JEP
• Česká společnost ortopedická a traumatologická ČLS JEP