Jak učit angličtinu v předškolním věku, aby dítě bavila

Předškolák se anglicky učí podobně jako česky: posloucháním, napodobováním a opakováním ve známých situacích. Seznam slovíček a pracovní listy mu dávají málo, krátká písnička s pohybem, říkanka při oblékání nebo hra na obchod hodně. Rodiče, kteří chtějí dítěti dát dobrý začátek, často sázejí na metody, které u malých dětí fungují hůř, než vypadají.

Je nejdůležitější začít co nejdřív?

Raný začátek usnadní hlavně výslovnost a přirozené vnímání zvuků cizího jazyka. Víc než věk ale rozhoduje, jak často a jak živě dítě jazyk slyší. Tříleté dítě, které má angličtinu jednou za týden na půl hodiny, si z ní odnese méně než pětileté, které ji potkává každý den v krátkých chvílích doma. Začít v předškolním věku je výhoda, ne podmínka.

Stačí pouštět anglické pohádky?

Samy o sobě málo. Malé dítě se učí jazyk hlavně v kontaktu s člověkem, který na něj reaguje, ukazuje, opakuje a čeká na odpověď. Pohádka na obrazovce běží dál, i když dítě nerozumí. Může být doplňkem, nejlépe když ji sledujete spolu a pak si o ní povídáte. U předškoláků navíc hlídejte celkový čas u obrazovky, angličtina na tabletu ho nezkracuje.

Lépe fungují obrázkové knížky s jednoduchým textem, které čtete nahlas a u kterých dítě ukazuje obrázky.

Má se předškolák učit slovíčka a gramatiku?

Ne v podobě, jakou znáte ze školy. Seznamy slov k zapamatování a vysvětlování časů předškolák nevyužije. Jazyk si osvojí v celých frázích spojených s činností: „Put on your shoes“ při obouvání, „Let's wash hands“ před jídlem. Pomáhá pohyb. Dítě, které při písničce ukazuje hlavu, ramena a kolena, si slova spojí s tělem a pamatuje si je lépe než z kartičky.

Opakování je u malých dětí žádoucí. Stejná písnička dvacetkrát za sebou dospělého unaví, dítě ji teprve začíná ovládat.

Uškodí dítěti, když sama anglicky moc neumím?

Většinou ne. Pokud angličtinu používáte v jednoduchých frázích, které zvládáte, a s chutí, dítěti tím ukazujete, že cizí jazyk je normální součást života. Výslovnost doplňte nahrávkami písniček a říkanek nebo audioknihami, kde mluví rodilý mluvčí. Nemusíte vědět všechno. Když nevíte, jak se něco řekne, vyhledejte to spolu s dítětem.

Méně vhodné je stálé opravování. Dítě, které je za každé slovo opravováno, přestane zkoušet mluvit.

Zmate dítě, když míchá češtinu a angličtinu?

Míchání jazyků je u dětí, které se učí dva jazyky, běžné a přechodné. Použijí slovo, které znají, z toho jazyka, který mají po ruce. Neznamená to, že by si je pletly nebo že by angličtina brzdila češtinu. Pokud ale dítě mluví v mateřštině výrazně méně, než je u jeho věku obvyklé, nebo mu lidé mimo rodinu nerozumějí, poraďte se s pediatrem nebo klinickým logopedem. Opoždění řeči má vlastní příčiny, které angličtina nevyřeší ani nezpůsobí.

Stačí kroužek jednou týdně?

Kroužek je dobrý začátek, sám ale nestačí. Dítě za týden zapomene většinu toho, co slyšelo. Rozdíl udělá, když se jeho obsah objeví i doma: zeptejte se lektorky na písničky, které se zpívají, a zpívejte je cestou do školky. Krátké a pravidelné chvíle, pět až deset minut denně, přinesou víc než hodinová lekce bez návaznosti.

U výběru kroužku se dívejte, jestli se tam děti hýbou, zpívají a hrají si, nebo sedí u stolku a vyplňují listy. Malé skupiny a lektor, který na děti mluví hlavně anglicky a pomáhá si gesty, jsou dobrým znamením.

Kdy přidat víc a kdy ubrat

Přidat můžete, když dítě samo používá anglická slova při hře, vyžaduje písničky a ptá se, jak se co řekne. Ubrat je namístě, když angličtinu odmítá, při „anglické chvilce“ je otrávené nebo se zavírá. V takové chvíli dejte pauzu na pár týdnů a pak se vraťte jinou formou, třeba přes hru s plyšákem, který „mluví jen anglicky“. Tlak u předškoláků zájem nevybuduje, hra ano.

Zdroje

• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
• Národní pedagogický institut ČR
• Asociace klinických logopedů ČR